V pondělí 11. března 2024 navštívil poslanec Michael Rataj Slezskou nemocnici v Opavě, která patří mezi největší nemocniční zařízení zřizované Moravskoslezským krajem. Se svými více než 1300 zaměstnanci a spádovou oblastí 170 tisíc obyvatel patří mezi velmi významné poskytovatele zdravotní péče v našem kraji. Poslanec Rataj se setkal s ředitelem Slezské nemocnice v Opavě Karlem Siebertem, náměstkyní pro ošetřovatelskou péči Hanou Hozovou a provozně-technickým náměstkem Janem Vaňkem. Diskuse s vedením nemocnice se věnovala nejen palčivým tématům zdravotní péče, ale také souvisejícím otázkám.

První část diskuse se věnovala personálním záležitostem lékařských a nelékařských profesí. Obsazování pozic všeobecných sester komplikuje systém jejich vzdělávání, které je zdlouhavé s ohledem na nutnost vysokoškolského vzdělání. Takto nastavený systém zájemce často odradí a zdravotnická zařízení pak řeší jejich nedostatek. Slezská nemocnice v Opavě od zahájení ruské invaze na Ukrajině zaměstnává ve svých řadách rovněž zkušené ukrajinské lékaře, kteří prošli úspěšnou atestací pro české zdravotnictví. Přijímání zahraničních lékařů se nebrání ani do budoucna, přičemž poukazují na praxi evropských zemí ve vztahu ke studentům lékařských fakult ze zahraničí. Zatímco v jiných zemích jsou absolventi lékařských fakult povinni vykonat v zemi svého studia povinnou praxi, slovenští studenti studující zdarma české lékařské fakulty tuto povinnost nemají a ihned po dokončení studia odcházejí. Nemocnice v České republice tak neustále čelí nedostatku personálu, k čemuž také přispívá nárůst počtu soukromých zdravotnických zařízení, kam část lékařů z nemocnic odchází. Problém nedostatku lékařů a s tím spojených přesčasů, potažmo nedostatku finančních prostředků ve zdravotnictví, lze do budoucna řešit zavedením již zmíněné povinnosti zahraničních studentů zůstat po ukončení vzdělání určitou dobu v České republice a splnit povinnou lékařskou praxi v českých nemocnicích.

Lékařská péče a její dostupnost je klíčovým předpokladem úspěšné a oblíbené nemocnice. Ke splnění tohoto předpokladu bojují nemocnice rovněž s obsazením služeb u lékařské pohotovostní služby, kterou nemocnice ze zákona vykonávají. V posledních letech dochází k poklesu zájmu praktických lékařů na pohotovosti sloužit. Je na místě, aby se opět aktivně zapojily pojišťovny, které s dostupností lékařské péče na pohotovostech v minulosti pomáhaly. S problematikou lékařských pohotovostí je spojeno také jejich nadměrné využívaní ze strany pacientů, které netíží akutní problém a místo u svých praktických lékařů řeší zdravotní problémy až po pracovní době na lékařské pohotovosti. Otázka financování systému lékařské pohotovostní služby se stává akutní, lékaři volají po zvýšení příspěvku pacientů za ošetření na pohotovosti a stanovení povinnosti praktických lékařů zde sloužit.

V rámci své návštěvy poslanec Rataj požádal vedení nemocnice o zpětnou vazbu z terénu k nově přijaté legislativě. Ta je často napsána „od stolu“, aniž by ji legislativci patřičně projednali s nemocnicemi, kterých se bytostně dotýká. V tomto duchu vedení Slezské nemocnice poukázalo například na „Zákon o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro“, který ukládá nemocnicím povinnost vést detailní přehled o použitém zdravotnickém materiálů v rámci zdravotní dokumentace pacienta. Tato povinnost začala platit od 1. 1. 2023 a po uplynutí přechodného období výrazně nemocnice zasáhne a přinese jim další zbytečnou byrokracii, na kterou se navážou personální a potažmo ekonomické náklady. V rámci prováděcích vyhlášek by mělo dojít k vyjasnění míry a efektivity evidence určitého zdravotnického materiálu, který je používán běžně a na denní bázi v nemocničním provozu. „Je pro mě nepředstavitelné, že nemocnice budou muset evidovat každý centimetr použité nitě při šití rány či léčbu hojicí mastí. Toto chci probrat s kolegy ze Zdravotního výboru, zda je opravdu nutné takto zdravotnická zařízení zatěžovat“ dodává poslanec Michael Rataj

Jak vyplynulo z diskuse nad dalšími tématy, Slezská nemocnice je rovněž aktivní v přístupu k otázkám energetické náročnosti svých provozů a kybernetické bezpečnosti. V rámci úspory energii využívá nemocnice společných nákupů ze strany zřizovatele, kterým je moravskoslezský Krajský úřad. V minulých letech došlo k výraznému navýšení nákladů za elektrickou energii a plyn, takže vedení nemocnice připravilo projekt snížení energetické náročnosti ve spolupráci s ostravskou firmou Y4E. V rámci plánovaných úspor plánují v letošním roce instalovat fotovoltaickou elektrárnu o výkonu více než 500 MWh na střechách některých budov v nemocničním areálu, včetně kogenerační jednotky KVET. Kybernetická bezpečnost, která se stává nutností pro státní i nestátní instituce nejen v oblasti citlivých dat, je nedílnou součástí fungování Slezské nemocnice. Již v minulosti se aktivně zapojili k směrnici EU o bezpečnosti sítí a informačních systémů NIS 1 a plánují přejít rovněž do bezpečnějšího a robustnějšího systému NIS 2. Ten rozšiřuje portfolio povinně účastných subjektů, mezi které v první řadě patří nemocnice. „Jsem rád, že Slezská nemocnice proaktivně přistupuje k opatřením pro snížení energetické náročnosti. Areál nemocnice je rozlehlý, výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů přinese jistě zajímavou úsporu nákladů. Rovněž jsem rád, že se Slezská nemocnice již od počátku účinnosti směrnice NIS 1 aktivně zapojila a s povinností aplikace pokročilejší směrnice NIS 2 bude mít oproti jiným zařízením náskok. Ochrana osobních údajů v rámci kybernetické bezpečnosti je důležitá. Především ve vztahu k pacientům a jejich zdravotnické dokumentaci, se kterou nemocnice pracují,“ ohlédl se za svou návštěvou Slezské nemocnice poslanec Michael Rataj.

Zadavatel: STAN/zpracovatel: STAN

Foto zdroj: Stavby v MS kraji